Historie Ponce

K čemu slouží Ponec

PONEC - MÍSTO PRO TANEC

Otevřením divadla Ponec začal fungovat na naší divadelní mapě obsahově zcela nový druh prostoru. Jeho dramaturgie i provoz soustavně věnuje pozornost soudobému tanci a tanečnímu divadlu a podporuje všechny inspirativní přesahy k jiným žánrům, alternativám a scénickým technologiím, jež současné umění generuje.

Ponec je koncipován jako stagiona s vlastnostmi tanečního sálu, a poskytuje tudíž zázemí pro tvorbu nových inscenací a čas i prostor k přípravě jednotlivých vystoupení. Jeho program počítá se vzdělávacími projekty, workshopy, je i místem odborných seminářů, konferencí a diskusí. Tedy zázemím umělců i odborníků a zřetelnou diváckou adresou zároveň.

Koncepce divadelní sezóny

PONEC V ROCE JEDNA

Sezóna premiér - tvůrčí vitalita choreografů a režisérů, performerů a dalších umělců umožňuje dramaturgii divadla uvést každý měsíc v premiéře nejméně jeden projekt. Často půjde o titul připravený přímo pro naši scénu. Jindy se jedná o koncepty dohotovené na jevišti Ponce a schopné žít v reprízách i mimo jeho jeviště. Možnost uvést své dílo v premiéře právě na jevišti divadla Ponec dáváme nejen českým, ale i zahraničním tvůrcům, což skýtá i příležitost nahlédnout do procesu tvorby řady renomovaných osobností z celého světa. k dispozici poskytujeme prostor s technickým vybavením i potřebné zázemí k produkci představení.

Open-classes jsou přirozenou součástí uměleckého provozu divadla. Především zahraniční či čeští choreografové a tanečníci působící v zahraničí zpřístupňují v rámci přípravné fáze svého projektu formou otevřených hodin svou tvůrčí či tréninkovou metodu tanečníkům a odborné veřejnosti. V rámci příprav se mohou odehrát i konkursy do souboru nebo obsazení jednotlivých rolí, což je běžnou praxí evropských tanečních scén.

Reprízy - představení jsou reprizována seriálově a v případě úspěchu se pochopitelně na jeviště Ponce vracejí.

Festivaly - kromě završující události každé sezóny, festivalu Tanec Praha, který se koná vždy v červnu, pořádá divadlo i menší festivaly, např. Polární záře - Northern Lights v listopadu 2001.

Česká taneční platforma je významnou událostí české taneční a divadelní sezóny. Jedná se o profesionální přehlídku nejnovější domácí tvorby v oblasti tance a tanečního divadla. Pro odbornou i laickou veřejnost je to příležitost v několika dnech posoudit a konfrontovat uměleckou kvalitu práce našich choreografů a tanečníků. Pro samotné umělce je to šance zaujmout odborníky, dramaturgy a producenty nejen domácí, ale především zahraniční, kteří zasednou v publiku. Program platformy počítá s vystoupeními domácích osobností, které působí v Ponci, ale také v divadle Alfréd ve Dvoře, rezidenčním prostoru "4 dnů" Preslova, na uměleckých školách apod.

Platforma je zároveň příležitostí k ocenění nejzajímavější inscenace, nápadu, osobnosti apod. v oblasti moderního tance za uplynulou sezónu. Cena Sazky bude od první sezóny udělována pravidelně, jednou za rok za "objev v tanci" a umožní jejímu držiteli kompletní realizaci nové inscenace v Ponci v následující sezóně.

Absolventi tanečních škol najdou v Ponci odrazový můstek. Víme, jak je těžké začít a víme, že mladý umělec potřebuje tvořit, aby se jeho talent rozvíjel. Budeme s radostí sledovat profesionální začátky juniorů a jsme připraveni jim poskytnout přátelské a profesionální zázemí. Z toho důvodu i úvod sezóny patřil novým absolventům Duncan Centre konzervatoře působícím pod názvem Bufet. Své studentské práce v Ponci uvádějí i posluchači taneční katedry HAMU.

Konference, semináře - představitelé občanského sdružení Tanec Praha, které je provozovatelem divadla, se dlouhodobě, kontinuálně a seriózně zabývají scénickým tancem i v rovině teoretické, organizační, společenské atd. a podporují i provokují jakékoli smysluplné myšlení o něm. Výsledkem této péče je pořádání nejrůznějších odborných setkání. Tyto odborné aktivity se často uskutečňují v mezinárodní koordinaci, s účastí zahraničních odborníků na příslušnou problematiku.

Light design patří v současném tanci a tanečním divadle k jednomu z nejpodstatnějších scénických prostředků. V moderní choreografii je světelná koncepce nejen nástrojem jevištní atmosféry, či vizuální podoby jevištního obrazu, ale váže se i k rytmu. Světlo může být nositelem a prostředkem zvláštního významu.

Tato disciplína se u nás dosud nedá systematicky studovat. Přesto jsou tu osobnosti, např. Daniel Tesař (WD Lux) mezinárodně uznávané a schopné předat své zkušenosti mladým tvůrcům. Ponec k tomu poskytuje veškeré technické zázemí.

Dětské studio Ponce - je našim velkým přáním připravit v budoucnu kvalitní program pro děti a tvořivou pedagogikou pomoci rozvíjet jejich pohybový talent, imaginaci a zájem o taneční umění vůbec. Prozatím se budou v Ponci pravidelně scházet děti předškolního věku, které pozvou i ostatní jednou za čas na společnou akci, např. taneční mikulášskou nadílku.

Den otevřených dveří - je naplánován na 3. dubna 2002, výročí úmrtí i narození Františka Ponce. Zvláštním programem uctíme památku tohoto vizionáře a všem příchozím odkryjeme současnou tvář někdejšího bioskopu.

Film - skutečnost, že Ponec fungoval řadu desetiletí jako biograf, nás nutně inspiruje k zařazení filmových představení do dramaturgického plánu divadla. Žánr tanečního filmu je specifickou a zajímavou oblastí, kterou je radost sledovat.

Rekonstrukce divadla

PRŮBĚH REKONSTRUKCE

Tři roky trvala náročná a zásadní rekonstrukce budovy. Počínaje průzkumy a zaměřením objektu, k němuž chyběla podstatná stavební dokumentace, přes výběr architektonického ateliéru, zpracování projektu pro stavební povolení, jeho následné změny, až po vlastní stavební práce, které již v první fázi bourání v loňském roce odhalily další nečekané okolnosti (neevidovaná funkční kanalizace pod budovou, havarijní stav střešní ocelové konstrukce, přesah sousední budovy do sálu divadla, spodní voda apod.).

S pomocí jednorázové dotace ze státního rozpočtu a řady sponzorů (především Sazka, Transgas, Level a Philip Morris) se přesto podařilo stavbu dokončit v září 2001.

Návrh arch. Jitky Čeňkové dopracovaný ve spolupráci s arch. Andreou Benešovou realizovala kompletně stavební firma Level holding.

Zchátralý sklad se tak proměnil ve funkční divadlo Ponec, které získalo úplně nové podsklepení pro technologické zázemí, navýšení celého objektu téměř o 1 metr, kompletně novou střešní konstrukci i plášť střechy, novou vestavbu foyeru s 1. nadzemním podlažím pro divadelní klub a pochopitelně nové rozvody, odpady, hygienické zázemí, dveře, dlažby, obklady, malby atd.

Definitivně bude budova dokončena i zvenčí v průběhu roku 2002, kdy je počítáno i s kvalitním technologickým dovybavením divadla.

Z HISTORIE BUDOVY

Bývalé kino Ponec je budovou z konce minulého století, která původně sloužila jako tovární hala pro válcování plechu, drátů, tyčí a potrubí strojírenského magnáta Rudolfa Stabenowa. Vystavěl ji v roce 1888 na úpatí tzv. Šibeničního vrchu (Galgen Berg přezdívaný též na Totentanz Berg).

Mladoboleslavský obdivovatel vynálezu kinematografu František Ponec začal v roce 1903 jezdit po Království českém s jedním z prvních putovních biografů, jemuž dal od března 1908 trvale název Poncův Royal Bioskop.

V roce 1910 se dohodl s žižkovskou obcí na pronájmu bývalého Stabenowova strojírenského závodu a s arch. Karlem Maškem přistoupil k nákladné přestavbě. 3. září 1910 slavnostně zahájil Royal Bioskop Františka Ponce jako třetí stálé kino města Žižkova.

Deset let po té mu sebrali licenci a vypověděli nájemní smlouvu a vše přešlo do kompetence žižkovské obce. Roku 1929 dostal biograf nový název: Městské bio Žižkov. Teprve u příležitosti Výstavy 50 let kinematografie 19. března 1946 se dočkal František Ponec slavnostního vyznamenání za průkopnické zásluhy. Dlouho se tomu netěšil. Zemřel v den svých 77. narozenin: 3. dubna 1946. Na jeho počest, již dva týdny po smrti, bylo kino přejmenováno zpět na bio Ponec. Sloužilo veřejnosti až do 60. let. Pak se stalo chátrajícím skladištěm Filmového podniku hl. m. Prahy až do vyhlášení výběrového řízení na jeho dlouhodobý pronájem s podmínkou kulturního využití v roce 1997.

Městská část Praha 3 vybrala za budoucího provozovatele občanské sdružení Tanec Praha. 10. září 1998 byla podepsána nájemní smlouva na 25 let za symbolický nájem 1,- Kč na m². 10. září 2001 dokončil Tanec Praha hrubou stavbu a zahájil první divadelní sezónu v Ponci.

Za poskytnutí fotografií a ostatních informací o historii bia Ponec děkujeme panu Miroslavu Čvančarovi.