Představení

CIZINEC - Albert Camus

22. - 24. 1. 2004
19. - 21. 12. 2003
11. - 12. 10. 2003

"Nejsem odtud - a odjinud taky ne, a svět už je jenom neznámá krajina, v níž se mé srdce nemá oč opřít. Cizinec, kdo může vědět, co tohle slovo znamená."

Albert Camus inspiroval divadelního režiséra Nikolu Zavišiče k vytvoření nezávislého divadelního projektu s hudbou Marko Ivanoviče.

I. Příběh - člověk, který se nechce ospravedlnit. Představa, kterou si o něm druzí udělali, má přednost před ním samým. Umírá, sám s vědomím své pravdy - Marnost této útěchy.

II. Muž, který hledal život v tom, jak je pojímán v módních katalozích (sňatek, postavení atd.), a který zničehonic zjistí při čtení módního katalogu, nakolik byl svému životu (do jakého byl vkládán) cizí.

III. ... V neděli vstává velice pozdě, sedne si k oknu a pozoruje déšť nebo slunce, kolemjdoucí anebo ticho. Tak to jde celý rok. Čeká.

IV. Jak to říkal správce: "V nížině je horko. Pohřbívá se dřív. Hlavně tady." V Paříži člověk s nebožtíkem zůstane dva, někdy i tři dny. Tady na to není čas. Ještě vám to ani nedošlo, a už abyste šlapali za rakví.

V. A přesně jak to říkala vyslaná ošetřovatelka: "Když se jde pomalu, může člověk dostat úžeh. A když se jde moc rychle, leje z něho pot a v kostele pak prostydne." Měla pravdu. Nebylo úniku.

VI. Řekl jsem mu: "Prosím?"
Ukázal na nebe a opakoval: "Pere to."
Řekl jsem: "Ano".
Chvilku nato se mě zeptal: "To je vaše matka?"
Řekl jsem: "Ano."
"Byla už stará?"
Odpověděl jsem: "Docela.", přesnou cifru jsem totiž nevěděl. Načež se odmlčel.

VII. ... Nejsem odtud - a odjinud taky ne. A svět už je jenom neznámá krajina, v níž se mé srdce nemá oč opřít.
Cizinec, kdo může vědět, co tohle slovo znamená.