Tanečnicí roku se stala Tereza Ondrová za sólo paní Vltavské v díle Případy doktora Toureta

V den slavnostního zahájení již XXII. ročníku Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2010 byla v divadle Ponec vyhlášena vítězka soutěže Tanečník/Tanečnice roku. Stává se jí Tereza Ondrová za interpretaci v díle herečky a režisérky Anny Polívkové Případy doktora Toureta. „Tereza Ondrová je výjimečnou osobností, které si mezinárodní návštěvníci platformy všimli už v předchozích letech, a tudíž měla i nejednu nominaci. Letos přesvědčila nejen skvělými pohybovými schopnostmi, ale nečekaným komediálním talentem,“ komentuje výsledný výběr ředitelka festivalu TANEC PRAHA Yvona Kreuzmannová. Rovněž byla slavnostně předána Cena diváka taneční skupině ME-SA, kterou získala za site-specific projekt Echoes uvedený v Synagoze na Palmovce. Během celého festivalu Česká taneční platforma probíhalo hlasování platících diváků, kteří nejvýše ohodnotili právě toto silně atmosférické dílo inspirované životem a dílem Sylvie Plathové.

"Křečovitě neurotický improvizovaný tanec paní Vltavské v podání Terezy Ondrové byl osvěžující jako voda z Vltavy, ale rozhodně ne tak chladný. Ve svém tanečním projevu dokázala Ondrová odhadnout jemné nuance mezi pohybovým minimalismem a excentrickým maximalismem, přičemž obě polhy vyvažovala správně načasovanou pauzou.” (Veronika Štefanová, Rozrazil online, 28. 5. 2010)

Na cenu Tanečník/Tanečnice roku byli dále nominováni: Tereza Lenerová za taneční výkon v díle Proměnná, Honza Malík za Zločin a trest a Tomáš Nepšinský za interpretaci v choreografii 100 Wounded Tears. Terezu Ondrovou mohou pražští diváci v nejbližší době zhlédnout v divadle Ponec v představení skupiny VerTeDance a izraelské choreografky Mayi Lipsker: Transforma, které bylo zařazeno do hlavního programu festivalu TANEC PRAHA a to v pátek 11. června od 20h. Stejné představení se odehraje také ve středu 9. 6. v Olomouci v Divadle K3. V rámci festivalu bude také reprízovaná inscenace Případy doktora Toureta v úterý 8. 6. v Divadle Barka v Brně a ve čtvrtek 17. 6. v Bazilice v Českých Budějovicích. Začátky představení vždy od 20h.

Taneční kritička Jana Návratová o vítězce Ceny Tanečník/tanečnice roku 2010

Tereza Ondrová působí trochu jako sportovní víla – je éterická i atletická zároveň. Může za to její vysoká postava a zamyšlená tvář s velkýma hlubokýma očima. Německý kritik Thomas Hanh o ní nedávno napsal, že je „skutečnou současnou tanečnicí“. Chtěl tím nejspíš říci - technicky všestrannou, přemýšlivou, pohybově a výrazově nezaměnitelnou, schopnou tvořit samostatně i v týmu. V kolektivních choreografiích nevystupuje do popředí, není excentrik, přesto dokáže maximálně zmagnetizovat divákovu pozornost a to jak svým výkonem, tak neokázalým půvabem. Tereza je vnímavá bytost, jejíž přítomnost na jevišti vždycky znamená určité tajemství. Jako choreografka tvoří léta společně s Veronikou Kotlíkovou tandem, ve kterém se věnují základním vztahům jako je přátelství, rodičovství. Spojuji si proto Terezu s písněmi Susane Vega; choreografie, které tančí či tvoří jsou, podobně jako texty kanadské písničkářky, o obyčejných malých věcech. Ty však drží ohromnou silou pohromadě celý náš svět.

Krátký rozhovor s Terezou Ondrovou:

1. Jsi překvapená? Co pro tebe ocenění znamená?

Cena za roli Paní Vltavské mě mile překvapila a velký dík patří samozřejmě Aničce Polívkové, jsem ráda za tuto spolupráci, něco jsem v sobě objevila a určitě mě to zase někam posunulo.

2. Získala si cenu za tanečně-divadelní představení, ve kterém je i pantomima. Navíc porota ocenila právě tvůj „nečekaný komediální talent“. Jak se ti spolupracovalo s herečkou Annou Polívkovou?

Práce s Aničkou byla příjemná, s rolí paní Vltavské měla už od začátku jasno, takže jsme jen pracovaly na charakteru postavy, a na struktuře jejího mini výstupu. Některé části jsou dané, někde je prostor pro improvizaci, takže každé představení je trochu jiné.
Co se mého „nečekané komediálního talentu“ týče, asi byl někde ve mě schován, a Anička mu pomohla ven. Jsem velký introvert, proto mě zatím nikdo v této poloze neviděl a proto to mohlo být překvapivé, ale pro mojí rodinu asi ne.

3. Nedávno skupina VerTeDance, jejíž si členkou, měla premiéru nové hry pro 5 žen "Transforma". Spolupracovali jste s izraelskou choreografkou Mayou Lipsker. Jak se to na konečné podobě odrazilo? Ják se ti v ní tancuje?
Spolupráce byla zajímavá už jenom v tom, že jsme přizvali nové tanečnice, které nejsou ve VerTe. Ale nakonec to pro mě bylo trochu náročné, protože jsem kromě interpreta také fungovala jako prostředník mezi Mayou a ostatními tanečnicemi, zařizovala spoustu věcí kolem představení a tak jsem si nemohla v klidu užít celý proces zkoušení a vzniku nového projektu. Ale nakonec z výsledného tvaru mám radost, jsme silná ženská skupina. Představení má rozporuplné reakce, což je určitě jen dobře.

4. Na čem teď pracuješ?

Teď se s VerTe nejvíce soustředíme na reprízování našich nejnovějších choreografií jako je Dance of Canis Lupus, Emigrantes, Případy doktora Toureta…

5. Co je tvým nesplněným snem?

Naučit se hrát na akordeon a zpívat.

ME-SA: Echoes  - vítězná inscenace, která si odnesla Cenu diváka
Taneční site-specific projekt volně inspirovaný Sylvií Plathovou v prostředí židovské synagogy.

„Málokdy bylo pojmu site-specific učiněno zadost tak, jako v představení Echoes.(…) Tři tanečnice projevily neobyčejnou senzitivitu, když vyvolávaly duchy minulosti – paměť zdí synagogy a paměť textů Sylvie Plathové. Tkanivo složitého příbuzenství mezi tančícím a dýchajícím dívčím tělem, kůží zdí, co mají paměť slonů, záhrobními texty tragické básnířky a hudební performancí vzhledově zajímavé mladé ženy (Gabriela Vermelho) dokázaly tanečnice nad sebou nadnášet a udržet ve vzduchu v jakési neviditelně pulzující vzdušné síti, a přece nezpřetrhané.“ Nina Vangeli

foto: Vojta Brtnický

ME-SA
nezávislá taneční skupina ME-SA vznikla jako logické pokračování dvouleté spolupráce choreografky Ji-Eun Lee a česko-slovenské trojice tanečnic Hany Kalouskové, Martiny Lacové a Karolíny Párové. Všechny tři tančily ve všech projektech Ji-Eun Lee. S choreografií Objekty a zrnka se zúčastnily festivalu Fringe ve skotském Edinburghu a inscenace Angels and Demons byla uvedena v japonské Toyamě. Cílem skupiny je prezentovat společné projekty nejen v České republice, ale i na zahraničních přehlídkách a festivalech; hledat, rozšiřovat a zkoumat svou spoluprací možnosti soudobého tanečního umění. Site-specific projekt Echoes (2009) pro Synagogu na Palmovce je prvním projektem v choreografii tří tanečnic.

přidáno 08. 06. 2010