100 Wounded Tears

Jozef Fruček (SK), Linda Kapetanea (GR)

DOT504 (CZ)

14 obrazů ztraceného zoufalství je kulminací někdy surového, někdy chaoticky humorného zobrazování příběhů, v nichž sedm postav hledá deset tisíc ztracených snů a jeden důvod ke smysluplné existenci. Vytahují z našich útrob ďábla a předvádějí jej v jeho plné rafinovanosti. Zbabělost chudáka, ponížení královny, ublížení kočičce. Drsné představení o skutečném světě za rohem, kam nemáme odvahu se podívat. Inscenace, která získala prestižní ocenění The Herald Angel Award na Fringe Festivalu v Edinburghu 2009.

Příběh o sedmi postavách, zrozených ze čtrnácti obrazů. O čtrnácti rukou, zbavujících se šestašedesáti kil nešťastného masa a o bělosti dvěstěšesti kostí. O čtrnácti směšných obrazech hledajících deset tisíc ztracených snů a o jednom smysluplném důvodu k existenci. O čtrnácti zuřivých tužbách milovat sedmdesát prstů, zakrývajících dvě něžná prsa v dvou stech sedmdesáti šesti lžících hlíny. O čtyřech stech patnácti zmatených slovech ve dvaasedmdesáti minutách, o dvou litrech vody ve dvou hrníčcích a v jednom velmi, velmi hlubokém talíři. O čtyřiceti kusech dřeva, čtyřech lžících a osmi stoličkách, o dvou kladivech a třiatřiceti zatlučených hřebících. O sedmi cibulích, rozetřených do šestasedmdesáti polibků a o devětadvaceti úderech hole. A samozřejmě také o třiceti pokřivených zubech a jednom smilném jazyku nad hlavou mrtvého albatrosa v nekonečně měkké krajině.

“Živelné koláže dynamického tance a svérázného pohybového divadla tepající divokou energií. Interpreti, kteří ze sebe vydají i tu poslední kapku potu a otevřou i nejskrytější slabinu lidské duše. Témata, která se jako ostré nehty zarývají pod kůži, mrazí, ironicky se šklebí a vášnivě svádí. Taková jsou představení souboru DOT504, který v současnosti stojí na špičce naší taneční scény” (M. Faustová, Lidové noviny).

Syrovost a opravdovost představení dovedla režie v jednání aktérů k absolutní dokonalosti. (...) Stejně dokonale byla zpracována i taneční složka celého představení. Pocit chaosu, zmatku, nečekaných pádů a nárazů byl plně pod maximální kontrolou tanečníků. (...) Nelze to nazvat jinak než dokonale vytvořenou iluzí, pravým tanečním uměním, které působí i při vysoké stylizaci naprosto přirozeně” (Zuzana Smugalová, Taneční aktuality, 12. 3. 2009).

“Publikum v Čechách také stále ještě vymáhá na tanci „srozumitelnost“, příběh. Chce číst tanec lineárně, zatímco tanec je zásadně a bytostně synchronní několikavrstevné sdělení. Sdělení je i ve 100 Wounded Tears srozumitelné, pokud ovšem netrváme na lineárním čtení (...) 100 Wounded Tears obsahuje taneční partie nejenom dynamické, nýbrž přímo sebevražedné. V tomto ohledu vyniká mezi tanečníky Pavel Mašek. Jeho výkon se pohybuje mezi vážnou usebraností strážce chrámu a neokázalou obětavostí bodyguarda prezidenta USA. Spolehlivý, inteligentní, invenční a citlivý v partneřinách, projevuje roztržitý smysl pro humor a vyznačuje se (bonus navíc) mužným zjevem (...) Dílo má temnou krásu. Tři tanečnice v širokých těžkých sukních víří po scéně jako vodní květy hnané nepředvídatelnými proudy a pak tiše zpomalí a vnoří se do rozprostřených sukní v náhlé a nevysvětlitelné siestě vodní tůně. Jsou to Helena Arenbergerová, tanečnice krásy a důstojnosti vězněné královny, Michaela Ottová, nositelka bizarních imaginativních momentů, a expresivně silná Lenka Vagnerová” (Nina Vangeli, Divadelní noviny, září 2009).

"Zahanbené slzy otírané cibulí" recenze z únorové premiéry (M. Faustová, Lidové noviny, 11. 3. 2009)

"DOT504 Dance Company na Fringe Festivalu 2009 v Edinburghu!" 

"Podívejte se, jak vypadá představení, kterým Češi okouzlili Skoty!" (iDnes, Tereza Spáčilová, 11. 8. 2009).

"Češi bodovali v Edinburghu, soubor DOT504 dostal od kritiků pět hvězdiček" (iDnes, 17. 8., Vojtěch Efler, 2009).

Reportáž Jaroslava Pašmika ke zhlédnutí na Youtube

Režie a choreografie: Jozef Fruček & Linda Kapetanea (RootlessRoot Company)
Účinkují: DOT504 – Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Helena Arenbergerová, Tomáš Nepšinský, Jaroslav Ondruš, & Csongor Kassai jako zvláštní host
Hudba: Michal Kaščák
Kostýmy: Simona Rybáková
Světelný design: Daniel Tesař
Grafika projektu: Radek Rytina
Foto: Petr Otta
Délka: 70 min
Velikost jeviště: střední s možností úpravy na malou i velkou

Představení není vhodné pro děti do 15 let.

Více na www.dot504.cz