Dance of Canis Lupus

Thomas Steyaert (BE)

VerTeDance

Tři cizinci v neznámém prostoru. Obývací pokoj? Les? Ring? Nevědomí? Fantazie? Přes tajuplnou fyzickou komunikaci začínají poznávat sami sebe i sebe navzájem. Postupně si začnou vytvářet svůj vlastní malý svět a cestovat z bezpečí matčina lůna do divočiny...

Belgický choreograf Thomas Steyaert, který dlouho působil v Ultima Vez Company, si v této choreografii pohrává s tradiční divadelní iluzí. Ponechává tanečnice v syrovém, realistickém a čistě technickém prostoru divadla, který však nepostrádá jistou dávku tajemnosti. Může být přírodou, divočinou, městem, snem i realitou. Tři ženy a tři instinkty. Boj i společné poznávání. Tanec vlka šedého.

Helena Arenbergerová, Tereza Ondrová a Veronika Knytlová-Kotlíková jasně dokazují svou oprávněnost být na scéně. Větší část pohybového slovníku se odehrává na poli současného tance plného vířivých spirál, skoků a partneřiny. Vztahy mezi tanečnicemi, pohledy, zkoumání sebe a ostatních, nervozita, vše v duchu „steyaertovského“ stylu tak, jak je to známé z Hidden Lanscape. Choreograf tak opět dokazuje svůj výjimečný cit pro časování napětí s mrazivým vyvrcholením celého díla.
Zuzana Smugalová, Lidové noviny

V Canis lupus sledujeme tři vlčí ženy, tři tanečnice, Helenu Arenbergerovou, Terezu Ondrovou a Veroniku Knytlovou, jejichž gesta a pohyby připomínají řádění mladých vlčic. Jsou malou smečkou, která si pomocí adrenalinové taneční hry jitří a zostřuje svoje smysly, prohlubuje empatii a vzájemný vztah. V intenzivním proudu jejich taneční akrobacie se projevuje velká činorodost a pohybová fantazie.
Jana Návratová, Taneční zóna

Thomas Steyaert vytvořil dílo plné kontrastů, nečekaných zvratů, které nabourávají ustálené vnímání tanečního díla a nutí diváka k zamyšlení. Tanečnice nezklamaly svým výkonem vysoká očekávání diváků, výrazově nejpřirozeněji vyzněl výkon Heleny Arenbergerové.
Daniela Zilvarová, www.tanecniaktuality.cz

Přečtěte si celé recenze na představení zde!

Choreografie: Thomas Steyaert
Interpretace: Tereza Ondrová, Veronika Kotlíková-Knytlová, Helena Arenbergerová
Hudba: Brecht Ameel
Light design: Pavel Kotlík
Kostýmy, scéna: Thomas Steyaert
Projekce: Thomas Steyaert
Realizace projekce: Jan Hubač
Produkce: Markéta Faustová, Anna Dynková

partneři představení

Tore

Dora Hoštová

Zápas s býkem jako rituál z dávné minulosti, ale zároveň rozporuplná tradice. Nebezpečná hra vyžadující koncentraci, sílu a bojovnost. Aréna – tlukot srdce – bezchybný krok.

"Tanečnice a choreografka Dora Hoštová má v sobě zvláštní sílu. V jejím tanci se pojí mužský i ženský princip zároveň...Tore je vizuálně i energeticky výrazné představení..." (Markéta Faustová, Taneční zona, 5.5.09).

"...Koláž zvuků z býčích zápasů, světla připomínající atmosféru arény (podílel se na nich Jan Komárek) a neuvěřitelná soustředěnost a výraz tanečnice vyvolaly v divácích ten mrazivý pocit napětí a očekávání...Tore není jen napínavým zápasem v býčí aréně, ale také výpovědí o síle tradice jižanských národů, která není přežitkem, ale živou součástí jejich kultury, a to je to, co spouští divákům „lezení“ mrazu po zádech" (Lucie Břinková, Taneční aktuality, 29. 4. 09).

Choreografie a tančí:  Dora Hoštová
Hudba: zvuková koláž Džian Baban
Světelný design: Jan Komárek
Kostým: Vladimíra Fomínová
Délka : 20 min
Velikost jeviště: malá (8 x 10 m)

Představení vzniklo za podpory Divadla Duncan Centre

partneři představení