Toto je testovací zpráva

Anotace:

„Žiji ve světě bez zvířat, postrádám jejich pravidla.”

V tomto duetu se dva lidé rozhodli zažít lov. Jak bude vypadat závisí na tom, jaká pravidla budou nastolena.

CENY A NOMINACE:
Cena diváka (ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA 2011)
Nominace na Cenu Thálie 2011 (Lenka Vagnerová)
Nominace na Tanečníka roku 2011 (Pavel Mašek)
Cena za světelný design – Druhé místo (ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA 2011)

 

Kritikou oceňované představení je neúnavnou hrou dvou lidí, dravost, neustálý souboj i vzájemný respekt se prolínají s harmonií. Z lovce se snadno může stát kořist.

Inscenace je plná dynamických tanečních, hudebních i hereckých situací, nepostrádá humor i nadsázku. Dvě postavy žijící ve smyšlené době kde již neexistují žádná zvířata nás provedou svým fantazijním světem ve kterém tyto bytosti opět ožívají. Díky preciznímu light designu se scéna plasticky mění v různá prostředí. Krátké příběhy plné symbolů rovněž zobrazují absurdní vztah dvou lidí, kteří se snaží najít ztracené emoce i smysl jejich života. Připomenou nám jak důležitá je symbióza člověka se zvířaty a jak by byly naše životy prázné kdybychom je kolem sebe neměli.

Recenze:

Česká choreografka Lenka Vagnerová včera uvedla před školáky z Bonsjöskolan Fyren v Härnösandu své představení Mah Hunt.“ Fascinující a mocné taneční dílo, které získalo nejvyšší hodnocení od mladého publika. Nikdy jsem nezažil publikum 9-10 letých, které by uchváceno od první až do poslední sekundy, mlčky sedělo déle než hodinu.“
(Lars Landström, Allehanda)

 

Hravá a místy mrazivá, minimalistická hříčka je půvabná a elegantní. Zábavná tak, že těší i děti a cudná natolik, že nepohoršuje jejich rodiče."
(Vojtěch Varyš, Týden.cz23. 10. 2010)

 

Představení má dobrou dynamika, chytré nápady i humor. To vše by ale nefungovalo bez stoprocentního zaujetí samotných tanečníků...Mah Hunt má v sobě všechno, co se od dobrého tanečního představení očekává. Výborné výkony tanečníků, technickou přesnost, nasazení, spád a zajímavou myšlenku, která nedopustí, aby člověk odešel z divadla "s prázdnou"."
(Anna Konigsmarková, Metropolis30. 9. 2010)

 

Celek inscenace se tříští do krátkých obrazů, v nichž interpreti nabízejí něžnou stínohru, divokou hudbu, uklidňující a tajemné zvuky džungle nebo dokonale sladěný pohyb jemně vystínovaný na milimetr přesně rozvrženým světelným designem. Všechno dohromady navozuje lyrickou atmosféru dramatizovanou opakujícími se zápasy, v nichž jeden loví a druhý je loven, přičemž se tyto role pravidelně střídají."
(Veronika Štefanová, Blog Divadelních novin8. 9. 2010)