Toto je testovací zpráva
15.11
20:00
* Série derniérových představení
16.11
20:00 PONEC
* Série derniérových představení
17.11
20:00 PONEC
* Série derniérových představení - benefice

Anotace:

„Létám jako motýl, bodám jako včela. Tvoje pěsti nemohou zasáhnout to, co tvoje oči neuvidí.“ Muhammad Ali

Hypnotická hlasová a zvuková vlna v podání zpěvačky Lenky Dusilové a choreografie Markéty Vacovské se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Nový multižánrový projekt tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Věnováno Muhammadu Alimu a všem bojovníkům kolem nás.  

 

Info k k benefičnímu představení 17.11.:

Po pěti letech znovu divadelní událost v přátelské spolupráci s organizací Parkinson Help. A také naposledy. Čeká nás derniéra mezinárodně úspěšného představení Spitfire Company, Damúzy, Markéty Vacovské a Lenky Dusilové One Step Before the Fall. 
 
Více než sto repríz, šest mezinárodních a tuzemských ocenění, kolem deset tisíc přítomných diváků, navštívená města od švédské Umey přes Barcelonu až po čínský Peking, to je výčet toho, co představení Spitfire Company dokázalo.
 
Přichází rozloučení, které se uskuteční jako benefice věnována organizaci Parkinson Help. Jedním z hlavních motivů představení se stal boj s parkinsonovou nemocí boxera Muhamada Aliho. Výtěžek z lístků bude věnován na edukační činnost a osvětu týkající se této nemoci. Kruh se uzavírá.
 

Na představení 17.11. nebude možné vstupenky na pokladně divadla Ponec koupit kartou. 

 

Ocenění:

Nominace na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon
Ceny České taneční platformy 2013 - Markéta Vacovská, Tanečnice roku a Martin Špetlík, Světelný design roku
Herald Angel Award a nominace Total Theatre Award - Edinburgh Fringe 2013
Ceny divadelních novin 2012/13 - Petr Boháč, režie a koncept projektu (v kategorii Alternativní divadlo) a Markéta Vacovská, choreografie (v oboru Tanec a balet).

Recenze:

 „Nejde o žádný instantní taneček na krásu, doplněný boxerskými prvky, ale o silový tanec (neplést s křečovitým), sebevědomou a jasně vedenou performanci, v níž je znát práce každého svalu a kde je každý pohyb proveden tak, jako kdyby byl hlavním nositelem výrazu právě on a žádný jiný.“ 

(Jakub Novák, Aktualne.cz, 5. 12. 2012)

„Spojení obou osobností, napůl improvizované zvukové plochy vytvářené na syntezátor a zpěv Lenky Dusilové spolu s extrémně náročným fyzickým výkonem Markéty Vacovské plným pohybové fantazie a abstraktních obrazů odkrývajících existenciální roviny lidského těla i duše.” 
(Vladimír Hulec, Divadení noviny)

„Tanec Markéty Vacovské má v sobě výbušné momenty, tak jako byla výbušná Aliho osobnost i rétorika a přesto má vždy blízko k pádu na zem, tak jako když nejednou sám inkasoval k.o.” 
(Tomáš Kůs, CityOutPrague)

„Na scéně jsou jen dvě ženy a neskutečná energie. Jen tanec a zpěv, hudba, zvuk, žádná slova a přece vysloveno vše, co mělo.”
(Dominik Melichar, Divadení noviny)

„Dusilová osciluje mezi kytarovými melodiemi indie stylu s přídechem naděje a synchronizovanými válečnickými pokřiky. Její hlas a hudba jsou dokonalým doprovodem agresivní, manické energii a bojovnému tanci Markéty Vacovské." 
(Rachael Collins, Prague Film and Theatre Centre)